Nová Sídla jsou téměř nejmladší osada na Litomyšlsku. Byla založena roku 1786 od hraběte Jiřího Křišťana Valdštýna (viz. obrázek ve fotogalerii) na panském pozemku, který náležel ku dvoru v Sedlišťkách a osazena výhradně chalupníky, kteří sluli hraběcí. Zřízení této osady nasvědčuje, že tehdy v některých vsích na panství byl nadbytek lidí či celých rodin, jež neměli přístřeší. Z kterých vsí sem byli lidé svedeni, nevíme. Poněvač Nová Sídla byla vytvořena na novém místě a osazena lidmi odjinud pocházejícími, je to osada kolonizační a způsobu silničního. Hrabě dal pozemek, zahradu, kousíček pole, přispěl na stavbu a zařízení hospodářstvíčka, za to noví osadníci se uvolili vykonávati pěší robotu, odváděli roční činži peněžní a spřádali panský len. Nynější Nová Sídla byla postavena asi ve třech obdobích, nejstarší část jest pod bažantnicí (Stará strana), po roce 1812 byla postavena řada chalup na straně, co stojí kříž a roku 1849 počala se stavěti třetí strana. Prostřední strana sluje "Kozí hřbet" a ta nová "Ovčí", poněvač na tom místě bývala pastviska pro ovce. Dle místní tradice bývalo 5-6 konšelů a rychtář, byli voleni od lidu. Rychtáři byli Soukup, Šafránek, Tměj a Beneš - Šafránkova (bydlela v čp. 3) a Benešova (bydlela v čp. 8) rodina byla z prvních osedlíků. Obec měla časně pazdernu, bydleli v ní domácí chudí, když se třel len (asi 6 týdnů), musili se z ní vystěhovati.
Po roce 1848 byly ze zákona a také kvůli úspoře tvořeny z více osad "politické obce" se společným obecním úřadem. Nová Sídla byla zařazena do politické obce morašické stejně jako Sedlišťka, Lažany, Újezdec, Tržek a Řikovice. Dne 20. července 1892 došlo k oddělení od Morašic a obec Sedlišťky-Nová Sídla se osamostatnila. Do roku 1928 byla obec Sedlišťky-Nová Sídla spravována společným obecním výborem a současně působil v Nových Sídlech samostatný místní výbor. Tento místní výbor požádal pak o změnu názvu obce v Nová Sídla a samostatnou správu.
